Cyklo expedice na krásný ostrov plný sírů a vína
01. Čtvrtek – odjezd
Večer před odjezdem jsme rozložili kola do speciálních vaků. Protože byl objednán opravdu velký autobus, každý mohl mít věcí kolik chtěl, tak jsem zabalil opravdu vágně (Lubor by se divil). U autobusu bylo jasný že se už všichni dobře znají, protože v týhle sestavě jezdí po evropě už nějakej ten pátek. Cíl : Itálie, Livorno, trajekt.
02. Pátek – trajekt, přejezd pod Mt.Cinto
Rozlámaný jsme ráno vyskákali z Neoplána a šup na trajekt. Někteří se pokoušeli na horní palubě dospat noc, naštěstí vždy zvídavý Jirka objevil tajnou cestu do luxusní odpočívárny. Cesta na Korziku do Bastie trvala přes 4 hodiny. Odtud nás bus zavez do centra ostrova – do kempu (gps) pod nejvyšší horou Korziky – Monte Cinto. Pan kempař se jal roztáčet pivo, do skleniček 0,25 plnou parou pustil pivo, pak kávovou lžičkou vyházel pěnu a to opakoval cca 2 minuty než byl s výsledkem spokojenej (3 Eura).
03. Sobota – výstup na Mt.Cinto
Odchod z kempu v 5 ráno, ještě že jsem přibalil hůlky a trek boty. Výstup byl v pohodě až pod vrchol (2706n.m.), nahoře byl sníh, mlha a docela to klouzalo. Taky značení nic moc, zapomeňte na krásný český turistický značky. Nahoře na nás čekal havran co mi žral rozinky. Večer v kempu jsme smontovali kola a Bárbý nás naučil Pako-hru.
04. Neděle – kolmo do Porta
Čekal nás cca 20km výjezd do sedla Col de Vergio a potom cca 30km sjezd až k moři. Při pohledu na ostatní a jejich nabušený drezy, vyleštěný kola a vyrýsovaný nohy jsem se trochu bál. Ale ukázalo se že jde o rozumné jedince, co vždy čekají na poslední a i tempo bylo spíše pomalé. Nahoře jsme byli cobydup. Potom následoval asi nejhezčí sjezd co jsme jeli – docela rychlý (místy přes 50km/h) na kvalitním povrchu, sem tam divoký kozy nebo prase. Cestou jsem se snažil odlovit první keš, ale nezadařilo se (byla na hoře). Spalo se u moře v příjemným kempu (gps).
05. Pondělí – přejezd do Bonifáča
Bohužel jsme se probudili do deště a kolem poledne balili mokrý stany. Ráno jsem skočil na nákup. Chtěl jsem platit kartou, sympatická paní (co si zpívala s rádiem) mi strčila do ruky platební terminál a hraj si. Původně plánovaný výjezd kvůli počasí odpadnul, tak se jelo busem až dolů na jih do Bonifacia. Na nejhezčí město s dokonalou atmosférou jsme ale měli jen 30 minut. Uf Uf. Starodávný baráčky stojí přímo nad útesama, 8km daleko je Sardínie. Spaní v kempu (gps) za městem.
06. Úterý – Vodopád, kolmo do Zonzy
Busem jsme vyrazili směr sever na vodopád Cascade de Piscia, odsud zase na kolech dolů až do Zonzy (40km). Protože se nám to zdálo málo, vyrazili jsme ještě na projížďku podle GPS. Cestou jsme jeli po pidi silničkách s minimálním provozem a skrz vesničky jak z obrázku. Okolo se váleli menhiry (divnej patník co nevyfotil ani Bárbý – a ten fotí všechno). Spaní v kempu č. 4 (gps)
07. Středa – kolmo do sedla a ke kaskádám
Protože značná část výpravy vyrazila pěšky na kopec, měli jsme ten den vlastně volný program. Na kolech jsme v pohodě vyjeli na Col de Bavella a sešup dolů ke kaskádám. Už při sjezdu bylo jasný že se zpátky nadřem jako koně, na 8km to spadlo o 700 výškových metrů. Taky že jo, na nejlehčí převod hodinu a čtvrt. Nahoře zasloužené pivo a konečně i první keška.
08. Čtvrtek – kolmo Zonza – Petreto, busem do Tattone
Výprava se rozdělila na dvě skupiny, první cyklodraci jeli 70km, druhá pohodová jela 40km. Sraz v Petreto. Odtud busem do finální destinace, do hor kolem Corte. Kemp (gps)
09. Pátek – anglické kaskády, vlakem Corte
Ráno jsme v pohodě vyšlápli na Anglické kaskády Cascade des Anglais a protože nám bylo líto tam zabít celý den, vzali jsme aktivitu do vlastních rukou a ještě vyrazili vláčkem do Corte. Jako obvykle ani pán na nádraží neuměl anglicky ale lístky nám prodal správný. Vlak to byl překrásnej, v rychlosti si sice nezadá s českým kovbojákem, o to víc času máte na dopití láhve vína. V Corte jsme měli jen cca 2 hodiny, GPS nás spolehlivě dovedla do centra.
10. Sobota – Bastia a odjezd
Ráno byl odjezd ve 4, prej kvůli povinnýmu odpočinku řidičů. Vyplázli nás v 8 na pláž a nějak se do 5-ti bavte. Bohužel se nám nepodařilo dojít pěšky do centra města, bylo to dost daleko, navíc ne příliš hezkou cestou. Večer na trajektu bylo potřeba dopít načaté barýlky s vínem, což se brzo podařilo.
Závěr : Korzika je idální cyklistická destinace, řidiči jezdí pomalu a opatrně, silnice kvalitní. Cesty vedou jen nahoru nebo dolů, rovinu jsem tam neviděl. Jídlo v obchodě je srovnatelně drahý jako u nás, v hospodě je draze, pizza 10 Euro, pivo nebo kola 3 Eura. Kemp cca 8 Euro. Nikdo neumí anglicky, ochota personálu nic moc.