Exotika aneb z ostrova neutečeš a tak chodíš kolem vody
Video https://youtu.be/Cp4iONGeYZ0
Fotky na Google Photos
1) Pátek : Let Praha-Lisabon-Madeira
Na startu mám slibných 510E. Z Plzně jedu žlutým Žlutým v 10, na Zličíně už přepnut v turistickém módu zmateně okukuju automat na MHD lístky a po dlouhé rozvaze kupuju špatný lístek za 24Kč, busem číslo 100 na letiště. Jsem tu brzo, zevluji. Francouzský teenager škemrá o mobil, prý nemá kredit. Trochu mě to znervózňuje, neboť mám tarif s nejdražším voláním na světě (jsem si jist). Nemůže se dovolat. Špatně radím japoncům kterým busem na metro, přestože na ně volám NO NO, naskakují na bus a jedou. Čekám.
Asi 20 minut balím krosnu do igelitu (cítím se jako vítěz). U odbavení mě posílají k přepážce Nadměrná zavazadla kvůli karimatce která se nevázaně pohupuje kolem krosny. Následuje rentgen, výzva „ukažte nám ten ešus co máte vespod“, rozbalování krosny (cítím se jako looser), odkládání spodního prádla z báglu všude okolo, prezentace obsahu ešusu (pár gulášovek, svíčka, sirky), strohé „tak si to zase zabalte“ – ještě že jsem byl na letišti hodně včas. Brouzdám terminálem. Stále čekám.
Máme zpoždění, krásná letuška TAPu ve žluté uniformě – pouze pro první třídu. Sedím sám v řadě, jede to 3 hodiny, vydatné jídlo, zábavná instruktáž na videu.
V Lisabonu je příjemný letiště, menší než v Praze. Kupuju svačinu (6E), jedu busem z mezinárodního terminálu T1 na domácí T2. Tam očumuju portugalce a portugalky cca 3 hodiny, čtu průvodce, jsem grory.
Noční let na Madeiru, Sedím vedle šílených rusů, paní se chová jak matka Nastěnky akorát že nechroustá ořechy. Přistání do tmy na malilinkatym letišti v Santa Cruz. Bágly mám u sebe ve 23:30, hledám místo na přespání, protože bus jede až ráno. Hodinu tvrdnu na terminálu, ale není tu klid, jdu ven, nacházím ideální parčík s palmama, natáhnu se na celtu, spím asi hodinu, probouzí mě vydatný zavlažovací systém. Prohodím pár sprostých slov (česky) a mokrý se belhám zpět na terminál. Probdělá noc.
2) Sobota : Funchal, shledání, Monte
V 7 jdu na keš. Jedu busem č.113 (2,85E) do hlavního města Funchalu, bus se klopýtá po strmých a úzkých ulicích, luxusní dálnice pod náma se ani nedotkne. Vystupuju na promenádě u moře. Hledám bus 44, který mě má přiblížit k hotelu, ale nedaří se – jdu podle GPS, je to dřina. Asi v půlce cesty bus nacházím a jedu s ním (1,8E). Vystupuju a peláším na domnělé místo srazu. Volá Honza – oba netušíme kde je druhej, dialog typu „vidíš vysílače ?“ – „ne“, „vidíš modrej kostel ?“ – „ne“, „jsi na Madeiře ?“ – „myslim že jo“. Nakonec se nějak najdem, ukázalo se mě strýček Google navigoval slušně řečeno špatně. Jdeme do hotelu, konečně potkávám zbytek výpravy, všichni vypadají velmi odpočatě a náramně svěže. Já jsem zpocenej, utahanej, ale rád že jsem tu.
Jde se na Monte – kopec nad městem kam každej turista prostě musí, protože z Monte jedzí místní specialita – asfaltový saně. Jde se pěšky, dost bloudíme, zabere to 4 hodiny dokopce zkopce. Nějak tu nemají chodníky a auta jezdí zvostra. Konečně jsme tu, kostel, pramen, lidi v krojích, sáně, botanická zahrada.
Sáně na Monte – zajímavá věc, kam na to ty lidi choděj, no co vám budu povídat. Prostě vypadá to trochu jako v Benátkách, obsluha navlas totožná, akorát místo lodí na moři mají sáně na asfaltu. Do nich naloží 1-3 turisty a jede se dolů. Roman říkal, že když to nechce jet, tak hodí na zem takovej hadr, kterej sáně promaže a jede se dál. Stojí to cca 12E ve dvou.
Botanická zahrada Monte Palace Tropical garden (10E + 3E pohledy) na Monte je celkem rozsáhlý areál plný kytek a ryb, úplně mě to nenadchlo, kromě toho že v kavárně v rohu je ochutnávka místních vín v ceně vstupenky a mají tu kačenky z proutí.
Jde se domů, cítím že brzo chcípnu, ostatní jdou levádou do města, a protože lanovka je dost drahá beru bus 21 (1,8E) do centra. Dobíjím bus kartu na 2 jízdy (2,2E) v budce na promenádě – a šlapu pěšky. Jdu kolem moře a začínám vidět 2x. Konečně u hotelu, na recepci nahlásím že jsem tu, recepční se ptá s kým spím na pokoji, já říkám že mi to je jedno a von že mi tam teda dá 2 ženský, portýr mě vede po pokoje jako ve filmu a dlouze ukazuje jak se rozžíná lampa. Pěkně jsem poděkoval – Obrigado. Následuje sprcha, postel, ráj, restartuji se. Ležím asi hodinu, ťuká Roman se Šárkou jestli jdu na večeři, zapomněl jsem mluvit. Klepu se, dám si stejk s mnoha před- a zá-krmy s domácí limonádou, jak ostatní doporučují. (15E).
Tip : hotel Residencial Vila Camacho, po webu za 15E na noc, moc hezký hotel s bazénkem a zahradní restaurací, v ceně snídaně.
Tip : městský bus ve Funchalu : první jízda stojí 1,8E a dostanete papírovou kartu. Ta se dá v automatu na promenádě dobít a pak se jezdí levněji. Stačí potom přiložit u řidiče.
3) Neděle : vyzvednout auta, na západ, vyhlídka Cabo Girao
Sraz v 8:30 na recepci, vyklízíme pokoje a necháváme tu bágly, pěšky do centra, v íčku kupuju mapu (6E), paní nám oznamuje že ne všechny levády jsou otevřené, někde se zřítila skála atak. Procházíme parky a památky v centru Funchalu, všude je tu blízko. Katerdála Sé, radniční náměstí Praca de Municipio (zrovna probíhají nějaký volby), pevnost na kopci Quinta das Cruzes. Oběd podle turistického menu – polévka, tuňákový stejk, dezert a víno za neuvěřitelných 7,5E.
Jedem busem do půjčovny BravaCars, dostáváme celkem 3 auta, naše je dost otlučená Fiesta (cca 5 let stará, najeto 80tis), nehraje jí rádio ale klimoška prý jde (předposlední den se opravdu rozjela). Honza vyráží skokem vpřed, připadám si jako na rodeu, auto střídavě skáče a řve, pak zase chcípne. Nějak se dodrápem k hotelu, berem bágly a konečně vyrážíme z města, benzín, nákup v supermarketu Madeira Fórum (12E). Ceny mi připadají normální, prostě v pohodě.
Jede se na západ, naše auto (já, Honza, Lucka) bude prý navigační (celkem 3 GPS ve voze), druhý vůz Renault Modus (Roman, Šárka, Marika) a třetí Renault Clio (Jindra a Lenka) následují. Fotíme krásný výhledy na moře, šplháme do kopců kolem vinic a banánových plantáží. Když naše vykulené obličeje spatří místí paní, vřele nás zve dál, aranžuje jednotlivé fotky, fotí se každý s každým, je to milý. V mírným dešti přijíždíme na vyhlídku Cabo Girao, čumíme na políčka dole a piknikujem. Spaní nacházíme kousek dál, na dlaždičkách u kostela. Bůh snad promine.
Tip : spali jsme tu několikrát, nikdy žádný problém, je tu i voda z kohoutku a krásný výhled.
4) Pondělí : na sever a na západ, Sao Vicente, Porto Moniz, leváda De Janela
Jedeme tunelem na severní pobřeží, trvá to jenom chvilku (styl jdu na sever, jdu na jih). Chceme na lavádu Ecumenada, ale na místě se zrovna žení čerti, takže to vzdáváme a jedem do Sao Vicente, prohlídka jeskyně a přilehlýho muzea s výtahem do středu země (6E). S mořem na pravý straně pokračujeme na západ, fotíme každých pár km. Přijíždíme do Porto Moniz, nacházíme slavný bazénky v moři a papáme. Jsem trochu zaskočený rozměrem místních měst, kromě Funchalu se spíš jedná o vesnice, kde nic tu nic, náměstíčko, krám, pár hotelů. Po serpentinách šplháme nahoru do Lamaceiros k levádě De Janela (č.50). Hnedka na začátku je pěkný parkoviště s piknik-zázemím, WC a tak. Leváda se nám velmi zamlouvá, neboť je naše první, všude spousta ještěrek, šinem si to podél ní až za první tunel, dál už to nejde, za cca 4 hodiny jsme zpět u aut. Stany rozhodíme až po setmění na odpočívadle. Vařím gulášovku na benzínovým vařiči + vínečko před spaním.
Tip : parkoviště na začátku Levády nám několikrát posloužilo na spaní, opět nikdy žádný problém, doporučuju.
5) Úterý : západní pobřeží, Calheta
V noci trochu pršelo, budík už v 7:20. Vařím čaj, snídáme. Koukám že ostatní jsou nějak podezřele rychlý s balením, později se stane zvykem že uzavírám startovní pole (to bude tím časovým posunem). Jedeme dolů do Porto Moniz. Vydáváme se po západním pobřeží, berem všechny vyhlídky co jsou v mapě, je to legrační – vždycky jedem cca 15 minut abychom přijeli na vyhlídku o kilometr dál, silnice se vždy vrací na hlavní. Na jedný z nich je lanovka pro rolníky, jejich políčka jsou dole u moře tak tam prý s motyčkou jezdí lanovkou (žeby fondy EU?). Svačina u kostelíka, okolo se pasou krávy. Nejzápadnější část ostrova – maják a hladový pes, dál po dálnici do města Calheta, pláž jak z katalogu, jsem nucen prezentovat své vytrénované a ukázkově ne-opálené tělo. To vše a mé originální plavky s kšandama budí zaslouženou pozornost místních. Chvíli se válíme na pláži, plavem v móři sem a tam. Správně nasoleni a naladěni vyrážíme s Romanem do místního Muzea moderního umění Centro das Artes Casa das Mudas, který sídlí v nové budově nad městem. Jsem nadšen, kulturní ráj, vstup 5E + 13E za zástěru na vaření s logem muzea. Vyrážíme zpět do Porto Moniz přes hřeben, je tu hrozná zima a mlha. Kupuju nějaký piva v malým krámku, atmosféra jak na Balkáně. Mám 402E. Jupí.
Tip : na Madeiře že všude blízko, kor pokud máte auto. Jste na severu a prší ? Není problém být za hodinu na jihu a opalovat se. Jste na hřebenu a je tu mlha ? Zatím si nakoupíme v hlavním městě atd. Dálnice pokud vím je jen na jihu od letiště přes Funchal k tunelu. Jinak silnice jsou občas hódně do kopce, jednička to jistí. Typická je značka Stop na konci dlouhýho krpálu, kterou samozřejmě nedodržují ani turisti.
6) Středa : porouchaný auto, Sao Jorge, Ribeira Brava
Ráno nestartuje jedno auto, Šárka zoufale volá do půjčovny, kolem poledne přijíždí náhradní auto. Chlapík nám ho předá, nastartuje (!!!) původní a zmizí. Sedíme v hospůdce u levády, hambáč extra + 2 piva (7E). Jedeme na východ, ale u Sao Jorge je hlavní silnice totál zasypaná a nemůže se jet dál. Podle jeřábů se tudy nejezdí pěkně dlouho, ale žádný značky která by na to upozorňovala jsme si nevšimli. Maňána princip. Berem to tunelem zpět na jih do Ribeira Brava.
Prohlídka města zabere jen pár minut, přístav za tunelem, promenáda, zmrzka (1,5E), kostel a náměstí. Nákup v oblíbeném Pingo Doce (16,5E) + benzín (35E). Přesouváme se na začátek zítřejší levády. Spaní nad městem v divokém lese, padly 3 vína, nevim kam zmizela kačenka.
7) Čtvrtek : leváda Nova, leváda Mojnho, leváda 25 fontes
Nástup na levádu Nova, tunel, vodopád, sem tam dost úzká cesta, ale v poho. Zpět se vracíme o trochu níž levádou Mojnho. Konec je u kostela. Rychlý přesun na planinu, piknik u hospody na dřevech. Dojíždíme k levádě 25 fontes (č.45), je tu strašně aut a lidí. Ukazuje se, že na začátek levády se musí po svejch 40 minut dolů (nebo si zaplatit mikrobus), slunce praží, nálada vynikající. Nejde o levádu jak jsme byli doposud zvyklí, ale spíš o procházku po turistických stezkách, sem tam jezírko, vodopád a tak. Dost zdrchaný se vracíme zpět do Porto Moniz, ukecávám posádku na koupání v umělých mořských bazénech (je už zavřeno, takže zdarma a samy). Voda je studená, ale moře je moře. Příboj se valí přes stěny, chvíli s ním bojujem. K večeři dám špagety a piva (8E). Už jsem tu týden.
8) Pátek : 4 výlety
Ráno je všude mokro, odjezd v 8 na planinu, dnes trháme rekordy a jsou z toho 4 výlety
1) Leváda č.41 od malý sochy ježíše blízko Cristo rei, kolem krav na východ až k domělýmu tunelu, pohodička, kačenka sjíždí levádu šupem
2) Leváda č.40 okolo kopce Pico ruivo do Paul, lesík jako doma
3) Leváda č.39 k homoli Pináculo, velký výškový rozdíl, pár vodopádů
4) Botanická leváda č.38, zklamání, cca po kilometru je zákaz vstupu, kousek před ním je vpravo dlouhý tunel, jinak byla hrozná mlha a celkově nic moc
Nákup 11E, jsem spálenej, v lékárně kupuju Pantenol ve spreji 14E, mám 360E. Spaní u kostela, guláš se Šárkou („ty párky zase vyndej“).
9) Sobota : levada Boa Morte, Funchal
Výjezd brzo v 8:15, řídím
1) Levada č.4 Boa Morte nad hlavní silnicí sever-jih. Konec náročný na lana a po trubkách, moc lidí sem asi nechodí.
2) Vyjíždíme k Jeptiškám což je procházka nad vsí Curral das Freiras, ale kvůli mlze to vzdáváme
Přejezd do Funchalu, nacházíme hotel v centru hned naproti městskýmu trhu, recepční neumí anglicky a jen z něj náhodně vypadává YES nebo NO. Dlouho hledáme parkování pro 3 auta, mále zavařím spojku když musím couvat dokopce z nákupního centra. Po nezbytné sprše (jaká úleva!) vyrážíme do města, u katedrály večeře s velkým pivem Coral Žirafa (15E), koncert na promenádě, někteří tancují, jiní se diví a dopíjí víno. Noční dlouhej ohňostroj (v sezóně každou sobotu ve 22h), brazilská kapela. Zapomínám se a klucí musí čekat na klíč (fakt sorry).
Tip : hotel Residencial Funchal, za 10E/os, skromný a low-cost, ale naprosto dostačující. Vynikající poloha naprosto v centru.
10) Neděle : východní cíp, Santa Cruz
Po vydatné noci pokračujeme autama na východní cíp, jedem pod letištěm a kroutíme hlavama. Málokomu se podaří vidět ranvej zespoda. Auta necháme na parkovišti a pěšky po vyprahlý půdě šlapeme kam až to jde. Pro suchozemce nádherný výhled, všude okolo a před náma je moře. Výlet č. 12 Prainha. Na konci je info-baráček a malá pláž. Přejíždíme do Santa Cruz, nad městem smradlavá vyhlídka na město a letiště. Dopřejem si výbornou večeři 15E dole ve městě, noční cesta zpět do Funchalu trvá překvapivě dlouho, na hotelu koštujem Portské. Jsem grogy ale dneska spím v posteli.
11) Pondělí : Pico Ariero, Balcones, Porto da Cruz, Sao Jorge, Santana
Opouštíme hotel, míříme na sever na Pico Ariero n.v. 1818, až na kopec se dá dojet autem, takže je tu dost rušno. Ostatní se najednou ztratí, nemůžu je najít, má intuice a heslo „vono to nějak dopadne“ opět slaví úspěch, po 15minutách se opět shledáváme. Výlet na balkóny (č.18) je rychlovka. Sjíždíme na severní pobřeží, dlouho hledáme benzínku, jedem už jen na výpary. Porto da Cruz a Orlí skála. Nad městem zkoušíme levádu, ale je ošklivá a vede staveništěm. Lenka a Jindra se na další dny trhají. Ostatní jedou na západ podél moře, Sao Jorge, bazén u moře (vstup zdarma), vyhlídky, maják. Santana, zase kde nic tu nic, prakticky jsme tu našli jen pár typických domečků a to je vše. Spaní nad městem na odpočívadle. Mám 280E.
Tip : odpočívadlo u závory na silnici ze Santany na Pico Ruivo nabízí výborný místo na přespání, je tu WC a voda, dokonce hlídač, kterej když vidí že neděláte bordel a uklidíte po sobě, tak nědělá problémy.
12) Úterý : Pico Ruivo, leváda Verde
Ráno lezem na Pico Riuvo n.v. 1862 – nejvyšší to horu, pohodová procházka na hodinku, na vrcholu jsme sami a čumíme do dálek. Na chatě Lucka esperantem požádá místního o razítko na mapu („ty sem plác“). Potom zdoláme levádu Verde č.25 což je moc hezká a dlouhá (cca 5hod) procházka šíleným zeleným pralesem, na začátku hlídají kachny, na konci čeká monstrózní vodopád – určitě doporučuju, jedno z nej míst. Dále koupání u moře ve Faial, následované rituálním posledním vařením na benzíňáku s pozdějším odevzdáním naprosto černého ešusu místní popelnici. Mám 260E.
13) Středa : Milenci, Jeptišky, Camara dos Lobos
Vyslal jsem pohledy do světa (později se ukázalo že jsem poplet ulice a města, naštěstí všechny došly + tatínek mě mírně obvinil z alkoholismu : ), přejezd na Milence (Boca dos Namorados), výšlap cca 1hod s vyhlídkou na Curral das Freiras, přejezd na Jeptišky + obdobný výlet. Nákup suvenýrů (zabralo nám hodinu najít alespoň trochu vkusný věci), návrat do Funchalu, koupání na Funchal Lido. Výlet do Camara dos Lobos – podle průvodce město zoufalců a žebráků. Celkem fotogenický přistav a příjemná přímořská atmosféra. Večeře 14E na talíři 5 druhů ryb. Spaní u kostela.
14) Čtvrtek : muzea ve Funchalu
Poslední den na ostrově jsem si vyhradil na hlavní město, ranní výsadek v centru (ostatní míří do botanický zahrady). Navštívil jsem komorní Muzeum moderního umění (Muzeum de arte Contemporanea) v pevnosti Fontaleza de Sao Tiago, Muzeum cukru (Museu Cidade do Acucar, 3,5E) kde shromáždili madejřané umělecké předměty vyměněné za cukr, nenašel jsem muzeum řemesel I.B.T.A.M. dále navštívil Museu Municipal (3,5E) s malým akváriem a mnoho vycpanými rybami a ptáky. Ve 2 odpoledne jsme se srazili s ostatníma na trhu Mercado dos Lavradores, kde se mě snažil napálit místní vykuk a nutil mě koupit předražené ovoce, ale já se nedám. Městský muzeum vína bylo zavřený (?dlouhodobě) a tak jsme zašli do Madeira Wine Lodge (5E) kde se nám dostalo perfektní exkurze po vyhlášeným vinařství + ochutnávka 2 vzorků. Pěkný zakončení výletu. Přesun na hotel, 3 poslední píva vypitá u bazénku, jedno z nich Šárka brání, večeře 16E, loučení a spát.
15) Pátek : Lisabon
Vstáváme v 5, s hodným Honzou a hodnou Luckou míříme na letiště, nedaří se nám najet na dálnici, ale nakonec jsem na terminále včas. V letadle piští snad 3 školní třídy, každý houpnutí znamená pobavený výkřiky. Na letišti nechávám krosnu v úschovně 4,5E a jedu Aerobusem (3,5E, platí celý den na všechny busy, ale ne na metro a tramvaje) na autobusák Cais do Soré v centru přímo u řeky. Dál pokračuju busem 714 na západ do čtvrti Belém, navštěvuju Muzeum moderního umění Centro Cultural de Belém (zdarma) – moc pěkný, ale z venku vypadalo mnohem větší. Nacházím známou Belémskou věž Torre de Belém a památník objevitelů Padrao dos Descobrimentos. Jdu do Muzea námořnictva Muzeum de Marinha (4E) – krásný modýlky snad všech typů lodí co kdy vznikly + velká hala s opravdovejma loděma.
Vracím se zpět do centra na Plaza do Commercio – velký náměstí u řeky, poprvé mi neznámý pán nabízí hašiš (proč sakra mě?). Za monutentální bránou nacházím turistickou povinnost – stařičkou tramvaj č.28, jedu s ní (2,5E, lístek u řidiče) na konečnou. Tramvaj hrká, funí, vypadá že se každou chvíli rozpadne a na to taky všichni turisti uvnitř čekají. Ale drží. Scházím do pevnosti Castelo de Sao Jorge (7E), přes perfektní vyhlídku Miradouro de Santa Luzia na který trochu zmatený zahradník jakoby omylem skrápí turisty hadicí. Busem na Plaza la Restaudatores, fotím Elevador Gloria – šikmou tramvaj, nahoře v parku zhltnu hnusnou ale levnou svačinu. Procházím starým městěm, Elevador da Bica už asi nejezdí a slouží jako DJ budka. Muzeum designu a módy MUDE (zdarma) – sice ještě ve výstavbě, ale mají tu perfektní sbírku design kousků, boty, šaty, křínky atd. Hledám poslední elevador de Santa Justa, což je výtah. Stmívá se, stačilo zvednout hlavu a byl tam. Jedu nahoru se skupinou číňanů.
Peláším na bus na letiště, ale nějak nejede, střídavě čekám asi 2 hodiny a úplně hotovej jedu o půlnoci busem 745. Do 3 dopisuju denník, v 6 rozklepanej na odbavení, gate 13, řada 13, rychle domůůů.
Celkem money :
Cca 20tis Kč, z toho Nákupy 120E, Bus 15E, Vstupy 40E, Restaurace 91E, Benzín 66E, Dárky 24E, Ostatní 10E, Letenka 8620Kč, Hotely 1200Kč, Půjčovna auto cca 1500Kč
Autem najeto cca 888km